Nevíme. Každopádně se v posledních dnech objevují snahy, které k této „legalizaci“ aspirují. Nelze dopustit, aby se v 21. století používaly stejně nehumánní prostředky jako ve století šestnáctém. Je důležité podotknout, že pro některé lidi této specifické rasy nebyla ani smrt demotivující hrozbou a tendence části této skupiny přetrvaly po celá staletí. Je neuvěřitelné, jakou veřejnou podporu má chotěbuzský střelec, který je podezřelý z ublížení na zdraví s následkem smrti. Humbuk vyvolaný kolem tohoto případu sjednocuje v prezentování jednotných názorů většinu českého lidu, který si pod záminkou nečinnosti státních orgánů hodlá vzít spravedlnost do vlastních rukou. O tom, že je údajná „nečinnost“ státních orgánů pouze smyšlenou záminkou svědčí obsazení českých věznic romskými občany, které je důkazem činnosti těchto představitelů spravedlnosti.

Zarážející skutečností je, kolik lidí tento případ glorifikuje a kolik lidí nad tím vynáší předčasné soudy, ačkoliv na místě nebyli a informace mají z doslechu. Osobně nemám odvahu tento případ jakkoli komentovat a nijak soudit. Jsem přesvědčený, že jsou zde od toho kompetentní orgány, na které tato úloha padá a je třeba tyto instituce plně respektovat a akceptovat! Nicméně jsou tyto reakce lidí zase jen důkazem o tom, jak se Češi k Romům staví. Jestli soud v případě Roma střeleného šípem do hlavy prokáže, že vstoupil na cizí objekt s úmyslem něco odcizit, pak vzkazuji všem nepoctivým Romům:

 „Romové, Cikáni a Cigáni (kdo jak se cítí) budiž vám chotěbuzský případ odstrašujícím příkladem a začněte žít poctivě. Češi vám to nebudou věčně tolerovat, protože oni jsou silnější. Raději jezte suchý chléb a važte si života“. „Pokud budete chodit a ptát se lidí, jestli nemají kovový šrot na vyhození, nebo na prodej, vezměte si bílou vlajku a už z dálky mávejte, aby si vás nespletli se zloději“.