V podnikání je vše otázka konkurence  a kvalitní práce. Je-li konkurence malá, máte vyhráno, pokud je vás již hodně v určitém oboru, začínají těžkosti. Minimální mzda chrání zaměstnance před doslovným vydíráním. Podnikal jsem 30 let v Kanadě v úklidových službách. Snažil jsem se držet jednoduché matematiky. Platil-li jsem zaměstnanci 10 dol na hod. účet zákazníkovi činil 30 dol. za hodinu. V Čechách jsou podnikatelé přetěžováni poplatky za zaměstnance. V Kanadě je to velice jednoduché.

Příklad: 1000 $ hrubého. 80 $ je daň, 40 $ pojištění ze stráty zaměstnání, 30 $ penzijní pojištění. Zdravotní pojištění si platí každý občan sám. Zaměstnanci vyplatím 850 $ Podnikatel: ke 40 $ pojištění.str.zam. přidá také 40 $. K penzijnímu pojištění 1,4x tj. 42 $ dohromady 82 $. Takže podnikatel na 1000 $ zaplatí "ze své kapsy" státu 82 $  Úrazové pojištění jsem platil 1,7 % s hrubých mezd. Toť vše.

Je to prosím jen přibližně. Takže na 15000 Kč. hrubé mzdy by měl český podnikatel zaplatit navíc 1230 Kč. To by šlo ne??

Také považují za hloupost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci 66% jeho zdravotního pojištění. To není pojištění ale zdravotní daň. Kdyby si ho musel platit každý sám, zvýšil by se počet lidí,kteří považují rozsah poskytované zdravotní péče za příliš velkorysý.Proč je např hrazena z veřejného systému i léčba úrazů z adrealinových nebo profesionálních sportů bez připojišténí, čili spoluúčasti toho,kdo dobrovolně a vědomě riskuje své zdraví, nechápu. Pak samozřejmě nejsou peníze např.  na dražší onkologickou nebo postraumatickou léčbu a následnou rehabilitaci. O péči o seniory,ani nemluvě.

Důchodové pojištění:

 To, že v kulturních zemích zaměstnavatel produktivním zaměstnancům  přispívá na důchod je správné,ale mělo by to být dobrovolné aby si toho zaměstnanec vážil a ne daň jako u nás a zaměstnanci to berou jako samozřejmost a neuvědomují si, ze i na to musí zaměstnavateli vydělat.

I díky povinným podvodům je cena práce v ČR drahá, minimální mzda nízká a většina produkce se stěhuje tam.kde je práce levná.

V této oblasti platí přímá úměra: Čím vyšší minimální mzda,tím je vyšší nezaměstnanost. Čím vyšší sociální dávky,tím je vyšší nezaměstnanost.

 Kontrolní otázka: Co je potřeba udělat,aby byla nižší nezaměstnanost? 

Špatná odpověď: Zvýšit minimální mzdu

Správná odpověď: Minimální mzdu ponechat na zaměstnavateli aby ji dal do souladu s produktivitou práce a značně zredukovat sociální dávky.

Je zajímavé, že právě Nečasově vládě se povedlo docílit rekordní nezaměstnanosti. A to za situace, kdy zahraniční poptávka je na historickém vrcholu - export 2008 (před krizí): 2,474 bil. Kč, export 2012: 3,062 bil Kč. A ani jsme tentokrát nemuseli vynakládat stamiliardy na záchranu bank.

Vládě se prostě svými opatřeními daří ekonomiku úspěšně dusit.

Zboží a služby nestojí tolik, jaká je jejich hodnota - ale tolik, kolik si za ně mohou lidé dovolit utratit. Kdyby se zvýšila reálná minimální mzda, zvýšila by se kupní síla zaměstnanců na minimální mzdě... a ceny by rostly o odpovídající procento. Tak funguje tržní ekonomika, pane Ferko.

Chápu, že lidé, kteří problematice absolutně nerozumí, mohou mít tento přístup, ale uvědomte si, že reálná minimální mzda je 10 800 Kč, když uvážíte ještě daně ze spotřeby (DPH, spotřební daň), tak minimální mzda vychází na nějakých 13 000 Kč měsíčně. Skutečnost, že skoro polovinu sežere stát a chudákovi pracujícímu nechá z jeho 13 000 vydělaných jen 7 200, svědčí věru o něčem jiném, než o nedostatku sociálních dávek.

Uvědomte si, že žádní chudí lidé potřebující sociální dávky by nebyli, kdyby jim napřed stát nevzal jejich peníze a chudé z nich neudělal.

proč by měl zaměstnavatel někoho zaměstnávat za 13000 čistýho, když mu stačí 7200?

Za mzdu do 10 000 Kč pracovalo v roce 2012 v ČR 4,4% lidí ( http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/poprve_v_cr_klesla_nominalni_mzda_20130605 ) (údaje o lidech pracujících za minimální mzdu jsem nenalezla nebo spíš se mi i nechtělo hledat). Když dále uvážíme, že je běžná praxe zaměstnat lidi za minimální mzdu a zbytek jim dávat na ruku, tak se tady bavíme o mizivém procentu lidí - navíc se bude patrně jednat o zahraniční dělníky. Proto nerozumím emocím kolem tohoto tématu, vypadá to pak, jako by za minimálku pracovala většina národa.

Otázkou je, kolik lidí by začalo pracovat.

Podle mého názoru by se minimální mzda měla zvýšit - především z důvodů o kterém se píše v blogu - aby mzda motivovala k práci.

Článek se srovnáním minimální mzdy z několika hledisek je zde:

http://finexpert.e15.cz/minimalni-mzda-v-cr-patri-k-nejnizsim-v-evrope_1

Minimální mzda se u nás 6 let neměnila - takže pokud srovnáme poměr minimální mzdy k průměrné mzdě, zjistíme, že v rámci zemí EU a Turecka potřebujeme "předstihnout" už jen Rumunsko.

Samozřejmě je zde argument, že zvýšením této mzdy se zvýší nezaměstnanost - je však potřeba brát v úvahu, že minimální mzdu pobírají 2% zaměstnanců - tzn. dopad podle mého názoru nebude nijak výrazný.

Tak řekněme že to bude půl na půl - čili procento nezaměstnaných navíc. No, ti vám určit poděkují.

njn, slovo minimální mzda je pro pravičáky jako rudej hadr na bejka. Ale ono je dobrý si uvědomit, že už jsme civilizovaná společnost a děláme proto abychom žili, a ne pouze přežili. Další fakt je že volný trh neexistuje již dlouho (úplně volný trh možná ani neexistoval), takže spousta argumentů zde v diskuzi je o ničem. Minimální mzda má samozřejmě své opodstatnění v civilizovaném světě. A z ekonomického hlediska má také své opodstatnění : když budou mít lidi peníze tak budou kupovat a bude se moct vyrábět když bude odbyt. 

PS.: prosím, protiargumenty jsou vítaný, ale at jsou trochu rozumný.

Problém je v tom že jaksi to žití je na dluh, a v současnosti to vypadá že ani to přežití si bez zadlužení a slibování toho že v budoucnu zaplatíme aby sme přežili dneska.

A ano... lidi sice budou mít peníze... ale na to aby se realizovala víc výroby bude třeba vynaložit víc prostředků.... a pokud máte někomu na daních dát stovku aby si za ní koupil váš výrobek (musíte dát 120 protože ten úředník co to zařizuje se taky potřebuje přiživit) tak se vám v podstatě vyplatí nic nevyrobit a stovku nepřerozdělovat.

A pokud máte zaplatit zaměsnanci víc než za kolik prodáváte jeho práci tak nemá moc smysl ho zaměsnávat. V tu chvíli se nevyplatí ani tu práci pro něj organizovat a ani mu nedávat tu minimální.

Ferko, máš samozřejmě pravdu v tom, že zejména státní zakázky jdou z ruky do ruky a pokaždé o něco zchudnou, protože každý nový majitel, musí za její získání dát úplatek. Na začátku jde politikům 10%, ten, který ji získal a předá dál potřebuje už za ní 15 %, při dalším prodeji se žádá už 20 % a ten třetí už chce procent 30%.Když  vláda vypíše zakázku za 10 mil., toho prvního stojí získání 1 mil a prodá ji za 1, 5 mil, druhý za ni chce 2 mil. třetí 3 mil. Ten ji nakonec provede a od státu dostane deset milionů ale ve skutečnosti jen 7 mil. Proto musí odrbat zaměstnance i kvalitu.

To chce zavést exaktní vědecký postup ve státní správě.

U zakázky prostě stanovit kdy má být hotová a kolik má stát jako finální hodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti a zároveň stanovit řekněme každoroční kontrolu částečného splnění toho samého.

Tyto parametry musí být exaktně zmíněné v zadání zakázky a musí být absolutně neměnné. A  v případě že nebude dodrženy průběžné parametry (třeba vyšší cena) bude projekt prohlášen za zcela neúspěšný a jeho financování bude okamžitě zastaveno. Bez jakéhokoli pardonu.

A dále jedno nedodržení termínu musí znamenat zákaz jakkkoli se podílet na státních zakázkách minimálně na 10 let dopředu pro danou instituci.

A to se má týkat všeho- od stavby Temelína po "program vzdělanosti minorit"...

Pokud existuje například program na zlepšení vzdělanosti romů pak v něm musí být za A uveden současný prospěch romů a za B cíl jejich prospěchu za rok... a nebude li B splněno bude projekt okamžitě ukončen na minutu a už na něj nepůjde ani pětník. Do státní správy je třeba zavést exaktní vědeckou experimentální metodiku. A toto musí být zavedeno u všech projektů státní správy.

Móóóć chytré. Až na to, že pokud ti "neschopní" podnikatelé zkrachují, nebude nikoho, kdo by proplatil alespoň tu minimální mzdu. Na to jste snad mohl přijít sám.

   S menší pravděpodobností už člověka napadne, že s (alespoň trochu viditelným) zvýšením minimální mzdy se nutně ve stejném poměru zvýší i mzdy ostatní (parťákovi musíte dát o něco víc, než členům party, atd.).  S tím ovšem vzrostou ceny.  A vše zůstane při starém, jen rohlík nebude za tři kačky, ale za pět.

Podívejte se, kolik se vydělá v Německu. A běžte si v Německu koupit rohlík. Budete velice překvapen.

Co je nám po mzdách - hlasujte: http://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/c/348150/Chcete-abych-se-naucil-varit.html